Posledních pár slyšíme o takzvaném Internet of Things (v překladu internet věcí) čím dál tím častěji. Jedná se o sadu technologií, která propojuje veškeré domácí spotřebiče do jedné sítě, díky které mohou spotřebiče komunikovat s člověkem a mezi sebou navzájem. Propojit lze nejen spotřebiče, u kterých to má zjevnou výhodu, jako je například kotel na vytápění nebo žárovka, ale do sítě lze začlenit i věci, jako je pračka, sporák nebo televizi. Jaké to má výhody a rizika?
Zapomeňte na tužku a papír
Výhody jsou zjevné. Například lednice napojená na systém, případně ještě vybavená čtečkou čárových kódů, může sama vygenerovat nákupní seznam a najít recepty, které můžete uvařit s tím, co v ní zrovna máte. Již existuje standard, který propojí LED žárovku s centrálním ovládáním, díky čemuž lze snadno ovládat intenzitu a barvu světla. Úvahy jdou tak daleko, že žárovka bude komunikovat s televizí a bude měnit barvu světla podle zrovna přehrávané scény. Část z toho jsou novinky, velká část je ale lidem slibována roky, přičemž v obchodě to stále nenalezneme.
Problémem není jen standardizace
Největší problém vytvořili (jak už to tak bývá) sami výrobci. Již existující organizaci AllSeen Alliance, jejímiž členy jsou takoví velikáni, jako je Cisco (lídr v oblasti síťových technologií), LG, Microsoft, Sharp a Qualcomm (výrobce procesorů pro smartphony a drobnou elektroniku), se snaží zbořit Open Interconnect Consortium, konkurence, která zahrnuje firmy jako Samsung, Dell a Broadcom (výrobce bezdrátových komunikačních čipů převážně pro mobily a notebooky). U technologie, kde je vzájemná kompatibilita klíčová, je to skutečný problém. Nejhorší je, že dokud se tato kapitola neuzavře, tyto moderní technologie se do domácností nikdy nedostanou, a pokud ano, tak to přinese značné problémy.
Další kapitolou je technologie přenosu potřebných dat. Nyní se počítá s využíváním Wi-Fi, Bluetooth nové generace, ale i se sítěmi mobilních operátorů. To vše přinese tak vysoké nároky na již nyní značně vytěžované prvky, že se to bez investic (hlavně ze stran mobilních operátorů) do infrastruktury neobejde. Jako problém se může ukázat také rušení a zahlcení volného bezdrátového pásma 2,4 GHz, které využívá právě Wi-Fi. Tento problém zajisté znají obyvatelé panelových domů, kde se střetávají různé Wi-Fi sítě.
Kdy si tedy budeme moci užít tak dlouho slibované technologie? Za rok to určitě nebude, osobně si myslím, že ani za dalších 5 let. Nejlepší, co tedy můžete udělat je to, že veškeré vymoženosti internetu věcí budete zatím ignorovat a počkat, až se situace ustálí natolik, abyste si nepřidělali více problémů, než jaký je užitek.
