Pamatujete si, když jste byli ještě malé děti? Já ano. A musím říct, že jsem měla opravdu pěkné dětství. Moje dětství bylo takové bohaté a hodně veselé. S rodinou jsme bydleli v malém domečku s velkou zahradou. Taky jsme tam měli vysněná zvířata, které jsme jako malé děti chtěly. Takže jsem tam měla svého oblíbeného koně a poníky. A musím říct, že jako děti jsme se měly opravdu dobře. Vůbec jsme netrpěly žádnou nouzí či bídou, všeho jsme měly dostatek, za což jsem velmi moc ráda. Takže za to taky děkuji mým rodičům, že nás taky skvěle vychovali.
Rodiče na nás na děti byli docela přísný, ale taky to podle toho vypadá. Se vším si rozumíme a se vším si umíme poradit. Jako děti jsme byly hodně samostatné. Rodiče nás vedli k samostatnosti. A já jsem za to velmi ráda. Protože nyní jsem ráda za to, že rodiče na nás byli přísní a že my všechno umíme. Nicméně ale taky jsou případy, kdy se děti nemají tak dobře. Některé děti jsou na tom špatně.
Některé děti trpí třeba například hlady anebo nemají rodiče. V takovém případě jsou děti v dětském domově a mě to vždycky velmi mrzí. Chtěla bych, aby všechny děti měly milující domov, a hlavně milující rodiče. Ale bohužel to není vždycky podmínka. Někdy to prostě nejde. Někdy prostě děti jsou smutné a nesmí nebo třeba nemůžou být s rodiči. Tohle se mi nelíbí a přála bych si, aby tohle bylo změněno. Bohužel ale nemůžu vykouzlit úsměv na tváři všem dětem, i když bych chtěla. Nicméně ale budu se snažit, aby byl svět pro děti lepší hlavně veselejší. Protože každé dítě si zaslouží domov a taky spoustu hraček. U nás ve městě je jeden dětský domov, kam jsem kdysi chodila a musím říct, že tento dětský domov je vážně moc pěkný a čistý. Dětem se tam moc líbí a jsou tam taky moc veselé a jsou hravé, i když samozřejmě milující rodiče a láskyplný dům jim nic nevynahradí.
